 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
Alphabets: Here is an article,
written in unaccented Czech, dealing with various alphabets, existing, history, future... |
Related articles: |
| TAJEMNY SVET ABECED Ibepa abeceda v logickem poradi Na svete existuje mnoho abeced, jejichz system razeni znaku je vsak vicemene nahodny (az na vyjimky). Abeceda vytvorena Ing. Martinem Dokoupilem ibepa, ma poradi vychazejici z logickych principu. Nejdulezitejsi hlasky a take hlasky, ktere zacina dite jako prvni vyslovovat, jsou samohlasky. V abecede ibepe jsou proto dany na prvni misto. Jsou serazeny podle mista artikulace. Hlasky se deli na samohlasky a souhlasky. Proto druhe misto v ibepe zaujimaji parove souhlasky, vzdy v paru znela-neznela, protoze tato dvojice k sobe neodmyslitelne patri. Mezi dvojici v a f je vlozena jeste anglicka souhlaska w, coby forma souhlasky v. Anglicke znele a neznele th je vyjadreno dvema fonetickymi znaky znelym π a neznelym ?. K prepisu znaku ch byl uzit znak z recke abecedy ?, protoze souhlaska ch je zapsana dvema znaky, zatimco se jedna jen o hlasku jednu proto jeden znak. Treti misto pak zaujimaji souhlasky neparove znele. Zde je navic prirazen jeste znak tzv. zadopatroveho (velarniho) n, tj. ?. Pro bohatost abecedy jsou na posledni misto zarazeny ostatni znaky. Jsou to znaky pro mekceni a tvrzeni hlasek ruske jery (mekky a tvrdy znak) a znaky pro vice hlasek (napr. c jsou v podstate dve souhlasky ts za sebou). Samotna abeceda ibepa ma pak toto poradi: i, i:, y, y:, e, e:, ζ, ζ:, a, a:, o, o:, u, u:, u:, b, p, v, w, f, d, t, dj, tj, π (th), ? (th), z, s, zh, sh, g, k, h, ? (ch), m, n, ?, nj, l, lj, r, rz, j, ?, ?, c (ts), cz (tsh), ? (shtsh), q (kv), x (ks), e (je), ? (ja), ? (ju) V Evrope se pouzivaji abecedy odvozene ve sve podstate od recke alfabety, zejmena latinka a ruska azbuka. Nejvice ve svete se uziva k psani latinka, z jejiz znaku je z prevazne casti ibepa vytvorena, ma vsak i nekolik znaku z azbuky a alfabety. Jakakoli abeceda hlaskova ci slabicna (napr. asijske abecedy, kupr. japonska hiragana a katakana) muzou byt dle poradi ibepy serazeny a daji-li se tyto abecedy vedle sebe, muzeme je snadno srovnavat. Vyjimku tvori cinska abeceda (a staroveke hieroglyfy), coz je v podstate slovni ideograficky zpusob zapisu. Tyto znaky bychom tezko podle ibepy radili. Cinske znaky vsak muzeme zapsat foneticky a do zavorky za ne dat jejich ideograficky prepis a foneticky zapsane znaky seradit dle ibepy. Tezko budeme vsak srovnavat cinske ideografy s jinymi abecedami. Abeceda ibepa najde uplatneni napr. pri srovnavani ruznych abeced (umoznuje-li jejich zapsani razeni dle ibepy) a to nejen abeced modernich, ale i abeced, ktere se jiz nepouzivaji (staroveke abecedy). Dale se dle tohoto systemu dostanou k sobe mnohdy slova se stejnym slovotvornym zakladem, coz umoznuje take srovnavani slov. Princip razeni pismen (slov) dle ibepy se da aplikovat i na abecedu IPA (tj. International Phonetic Alfabet), ktera je, i pres sve chyby, pouzivana k fonetickemu prepisu slov nejvice. Jako ibepa vychazi z latinky. Ibepa rozhodne nevytlaci jiz stavajici abecedy, ale mozna ve svete vedy sve uplatneni najde pro svuj logicky princip. Ibepa je totiz razena podle daneho principu, coz u vetsiny ostatnich abeced chybi. Vznik a rozvoj abeced Podivejme se nyni na vyvoj abeced, potazmo pisma, ktere nasledovaly pred temi nasimi modernimi. Abecedy jsou zapsany znaky pismeny. Je to bezesporu jeden z velkych vynalezu lidstva. Umoznily predavani informaci lidem, kteri jsou vzdaleni v case i prostoru. Pismo vzniklo priblizne pred peti tisici lety a jedna se tedy o pomerne stary vynalez lidstva. Psani pismen muselo byt nejak vyucovano a proto je pro tyto potreby lide seradili do jednoho celku abecedy (alfabety). Jak uz bylo napsano, poradi pismen v nich, az na ibepu, je vicemene nahodile. Zezacatku bylo pismo zaznamenavano na trvanlive materialy (na kameny, skaly, do jeskyni, na hlinene, po provedeni zapisu vypalovane, tabulky, na zvireci kosti apod.), tyto trvanlive materialy nam umoznily to, ze informace na nich zapsane, preckaly az do dnesni doby. Kdyz se nam podari toto pismo rozlustit, dozvime se mnohdy hodne zajimavosti o vymrelem narodu ci jeho ztracenem jazyce. Moderni pismo nevzniklo hned, ale muselo podstoupit dlouhou cestu geneze, tuto cestu vzniku lze pomerne dobre popsat. Predstavuje ctyri zakladni typy pisma, ktere na sve dlouhe ceste vzniku na sebe temer postupne navazuji. Jsou to: 1) obrazkove (piktograficke) pismo to oznacovalo predmety, 2) slovni (ideograficke) pismo to oznacovalo morfemy (jsou to napr. hieroglyfy), 3) slabicne pismo to oznacuje slabiky (napr. japonske abecedy hiragana a katakana), 4) hlaskove pismo techto abeced je dnes vetsina, oznacuji jednotlive hlasky a jsou proto pro svuj ekonomicky system nejvyspelejsimi abecedami (patri sem i nase latinka). Obrazkove pismo nebylo v pravem slova smyslu pismem, protoze se nemuselo vazat k danemu jazyku (zapis (obrazky) by se dal precist nekolika jazyky). Toto obrazkove pismo mohlo slouzit i k dorozumivani clenu kmenu, kteri si mezi sebou navzajem nerozumeli pro svuj odlisny jazyk, a veci mohli vyjadrit napriklad namalovanim obrazku do pisku. Pro prechod pisma obrazkoveho k pismu slovnimu byl jen krucek. Castym uzivanim urciteho znaku se dany znak zacal pojit ne s predmetem, ale s danym slovem. Zjednodusenim techto znaku pak vzniklo pismo slovni. K tomuto procesu doslo jak ve starem Egypte a Mezopotamii, tak ve stare Cine, a v posledni rade take u Mayu ve Stredni Americe. Cinskym starym pismem se pise do dnesnich dob a je to tudiz zpusob psani velice neekonomicky. Kdyz dany obrazek zacal vyjadrovat urcitou skupinu hlasek (zezacatku cely morfem), bylo mozno uzit tohoto znaku (obrazku) u tech slov, ktera obsahovala tuto danou skupinu hlasek. To znamenalo, ze jedno slovo mohlo byt popsano nekolika obrazky, pritom s zadnym z nich nemuselo vecne souviset. Toto byl rebusovy zpusob zapisu a jeho prikladovou ukazkou muzou byt nejstarsi egyptske hieroglyfy. Toto pismo se postupne take zjednodusovalo. Postupem casu zacaly tyto znaky oznacovat ne morfemy, ale slabiky. Jednalo se o pismo slabicne. Od slabicneho pisma byl jen krucek k pismu hlaskovemu. Toto hlaskove pismo uziva vetsina narodu na Zemi. Prvni hlaskove pismo (a tudiz i prvni hlaskovou abecedu) vytvorili Fenicane v 13. stol. pred n. l.. Tato hlaskova abeceda byla udelana na podklade egyptskych hieroglyfu a obsahovala 22 pismen. Tuto abecedu Fenicanu pak doplnili Rekove o znaky pro samohlasky a vytvorili abecedu s 24 pismeny. Arabove prevzali taktez Fenickou abecedu, avsak nemaji tez znaky pro samohlasky a pri cteni je nutno je vyrozumet z kontextu. Arabsky zapis se cte zprava doleva. Vyvstava otazka, jestli pisma, ktera se ctou zprava doleva, nevytvorili levaci, protoze tento smer zapisu je pro ne vyhodnejsi. Jak jiz bylo na zacatku receno, z recke abecedy alfabety je odvozena vetsina evropskych abeced. Je to latinka (a z ni prizpusobene abecedy vcetne te ceske) a staroslovanske pismo (glagolica a cyrilice) na jejimz zaklade vznikla ruska azbuka. Ideograficke klinove pismo v Mezopotamii Vratme se nyni k prvopocatku vzniku slovniho pisma. Jiz stari Sumerove presli od obrazkoveho pisma k pismu klinovemu. Akkadove a jine semitske narody, prisivsi do Mezopotamie na konci 3. a zacatkem 2. tisicileti pr. n. l., pak tento zpusob zapisu klinovym pismem prevzali. Prevzali i techniku psani na hlinene tabulky, ktere byly po zapsani vypaleny. Tyto tabulky se diky sve trvanlivosti uchovaly dodnes. V oblasti Mezopotamie se rozvijely civilizace vice nez 3. tisice let. Egyptske ideograficke hieroglyfy Egyptska civilizace byla dalsi rise, ktera se vyvijela temer soucasne se Sumerem a Babylonii od 4. do pol. 1. tisicileti pr. n. l.. Egyptane psali formou hieroglyfu, ktere tesali do kamene nebo psali na papyrus (od slova papyrus pochazi i ceske slovo pro papir). To, ze Egyptane vynalezli pismo, ktere dale zdokonalovali v obdobi 3. tisic let muzeme povazovat za dukaz, ze Egyptane byli schopni jazyk do znacne miry analyzovat. Tj. delili napriklad text do slov a vet, pote se objevily vedle ideogramu i znaky vyjadrujici skupiny hlasek a dokonce i znaky pro samostatne stojici hlasky. Egyptane uzivali 24 znaku, jimiz mohli vyjadrit vsechna sva slova. Presto nepresli k tomuto systemu a i nadale tyto dva systemy kombinovali. Byli tak vsak jen krucek ke vzniku hlaskoveho pisma. Egyptska rise se dostala pod perskou nadvladu roku 525 pr. n. l.. Cinske ideograficke pismo Dochovane pismo z oblasti Ciny je z 11 stoleti pr. n. l.. Stara cinska rise se vyvijela izolovane a ma tudiz celou radu specifik. Na dnesnim cinskem pismu lze i dnes snadno rozeznat, ze se vyvinulo z prapuvodniho obrazkoveho pisma. Vyvoj cinskeho pisma sel vsak jinym smerem nez treba vyvoj vyse zminenych pisem starych civilizaci. Rozrustanim jazyka vznikaji stale nova slova a jazyk voli zpravidla nejaky novy ekonomictejsi zpusob zapisu slov. Az dospeje mnohdy k hlaskovemu pismu. Hlasek je totiz v jazyce omezeny pocet! Cinske pismo se vsak nevyvijelo podle tohoto ekonomickeho pravidla. Rozrustanim slovniku rostl i pocet novych znaku a dodnes existuje pro kazde cinske slovo specialni znak. Toto je dosti neekonomicky zpusob zapisu a nema dnes jinde ve svete obdoby. Staci-li evropskym detem, aby se ve skole pro zvladnuti zapisu materstiny naucili zhruba 30 znaku abecedy, musi jejich soukmenovci v Cine zvladnout zhruba 1 000 odlisnych znaku, pro cteni cinske literatury je pak zapotrebi techto znaku znat 2 000 a v rozsahlych slovnicich je uvedeno dokonce 80 000 znaku. Cinske pismo je slovni, tj. ideograficke, cinska slova jsou vsak vicemene jednoslabicna a proto byva nekdy cinske pismo oznacovano nespravne za slabicne. Lepsimu poznani cinskeho pisma brani i fakt, ze Cinane maji odlisny zpusob mysleni, nez napr. Evropane, a necinane do tohoto systemu tezko pronikaji. Nektere asijske narody pouzili cinske pismo pro vytvoreni sve abecedy (napr. mongolske, japonske, korejske aj.) Kreta zrod evropske civilizace Kulturnim zarodkem evropske civilizace byl ostrov Kreta v Egejskem mori. Zde byly nalezeny kretske hieroglyfy a dva typy linearniho pisma. Linearni pismo A pochazi z 17.-14. stoleti pr. n. l. a linearni pismo B ze 14.-13. stol. pr. n. l.. Kretske hieroglyfy a linearni pismo A nebyly dosud vylusteny. Linearni pismo B je slabicne a bylo rozlusteno. Vyslo tak najevo, ze se jedna o stary recky dialekt, a ze Rekove zili, a tedy take psali, na Krete a jiznim Recku davno pred Homerovymi eposy (tj. 8. stol. pr. n. l.). Rekove linearni pismo A i B prestali uzivat a prevzali od Fenicanu jejich hlaskove pismo, ktere dale doplnili o samohlasky a nektere znaky. Co se tyce mluvene rectiny, vyslo najevo, ze se na uzemi Recka mluvi stejnym jazykem jiz po dobu ctyr tisic let. Rectina vsak za tu dobu prodelala znacne zmeny, takze by puvodni rectine dnesni Rek vubec nerozumel. Arabske, fenicke a zidovske pismo Z oblasti dnesni Arabie se dochovaly tzv. jihoarabske hieroglyficke napisy z obdobi pocatku 2. tisicileti pr. n. l.. V 1. tisicileti pr. n. l. pak prevzali Arabove pismo od Aramejcu, jez dalo zaklad dnesni arabske abecede. V priblizne stejnou dobu prevzali i Zide aramejskou abecedu a vytvorili na jejim zaklade abecedu hebrejskou. Prvni hlaskovou abecedu (oznacovala jen souhlasky) vytvorili Fenicane, museli byt tudiz zdatni jazykovedci. Vsechny dnesni moderni hlaskove abecedy pochazi z fenicke hlaskove abecedy. Objeveni hlaskove abecedy znamenalo, ze byly potlaceny ideogramy i pomocne znaky a ze slabicne abecedy se vypustenim samohlasek stala abeceda hlaskova. Kazda minimalni zvukova jednotka (hlaska) byla oznacovana pouze jedinym znakem pro danou zvukovou jednotku. Nejstarsi dochovane zidovske texty jsou az z 9. stol. pr. n. l.. Zprvu pouzivali Zide abecedu prejatou od Fenicanu. Zhruba v polovine 1. tisicileti pr. n. l. vsak prejali Zide v Judeji aramejskou abecedu. Na jejim zaklade pak stvorili tzv. hebrejske kvadratove pismo, kterym napsali i bibli. Inkove, Aztekove a Mayove Inkove zili na uzemi dnesniho Peru a casti sousednich zemi. Z jazykoveho hlediska je zajimave tzv. uzlove pismo quipu (cti kipu), coz byla spis mnemotechnicka pomucka. Rise Azteku lezela v oblasti dnesniho stredniho Mexika. Psalo se zde primitivnim pismem, ktere bylo neco mezi obrazkovym a ideografickym pismem. Nejvyvinutejsi system psani meli Mayove. Jejich rise se rozkladala na uzemi dnesni Guatemale, Hondurasu a jizniho Mexika. Mayska abeceda byla podobne jako u Azteku tvorena hieroglyfy a stala take neco mezi obrazkovym a ideografickym pismem. Mayove tesali sve hieroglyfy do kamene, kde je jich pomerne velke mnozstvi dochovano do dnesni doby od 4 st. n. l.. Indie Nejstarsi indicke literarni pamatky pochazi z 16.-9. stol. pr. n. l., tzv. vedska literatura. Indove byli zdatni jazykovedci a proto brzy vytvorili slabicnou abecedu, ktera byla sestavena dle mista a zpusobu artikulace (pokus zavest systematicke usporadani abecedy viz odstavec Ibepa), abeceda obsahovala 36 pisemnych znaku. Jako priklad teto slabicne abecedy jmenujme alespon severoindickou devanagari. Slepecka pisma Potrebu predavat informace nemaji jen nehendikepovani lide, ale take lide nevidomi. Proto vznikla slepecka pisma. Nejznamejsi slepecke pismo je to, ktere vytvoril Francouz Louis Braille (tzv. Braillovo slepecke pismo). Kazde pismeno, cislice ci interpunkcni znamenko je vyjadreno kombinaci sesti bodu (pro specialni ucely je osmibodova varianta). Cte se zleva doprava (pisi se ale na zadni strane zprava doleva zrcadlove obracene). Z jinych slepeckych pisem jmenujme alespon Kleinovu abecedu a Moonovo reliefni slepecke pismo. Moderni abecedy Jak jiz bylo uvedeno, nejekonomictejsim a tudiz nejvyspelejsim zpusobem zapisu je abeceda hlaskova. Temito abecedami pise vetsina narodu na Zemi (vcetne nas Cechu), co se tyka poctu obyvatel zemekoule, neni tento dil zase tak veliky, protoze Cinanu, kteri uzivaji pismo slovni, je velky pocet. Idealni by samozrejme bylo, kdyby vsichni lide uzivali jedne vyspele moderni hlaskove abecedy, ale k tomuto urcite nedojde a narodni abecedy si zachovaji sve kouzlo. [tabulka:] Zakladni samohlasky razene v poradi dle ibepy Literatura: |
Domo