World Slavic Congress - World Slavonic Congress

Martin Dokoupil: Umele jazyky
(prevzato a upraveno z knihy - Cerny Jiri: Dejiny lingvistiky, Votobia, 1996)

Na svete existuje velke mnozstvi jazyku. Jsou velmi rozruznene, takze si lide rozumi s obtizemi nebo zcela nerozumi. Proto se lide uci cizi jazyky, je to nejlepsi zpusob, jak poznat danou zemi, ale ma to omezeny vysledek, nebot prirozenym jazykem se mluvi na omezenem miste a zvladnout vsechny prirozene jazyky je nadlidsky ukol. Proto lide uvazovali o umelem jazyce, ktery by byl jednoduchy, snadno zvladnutelny a slouzil by tak jako vsesvetovy dorozumivaci prostredek. Tato myslenka je velmi stara a zabyval se ji u nas napr. Jan Amos Komensky.

Roku 1879 vytvoril Svycar J. M. Schleyer umely jazyk volapük. (V tomto jazyce napr. vsechny neurcitky konci -ön, nazvy zvirat -af, nazvy zemi -än, nazvy nemoci -it atd.) Je to vcelku tezkopadny jazyk a v gramatice je patrny vliv nemciny. Volapük byl vytlacen brzy, dnes nejrozsirenejsim, esperantem.

Esperanto vzniklo v r. 1887 a vytvoril ho Polak Ludwig Lazarus Zamenhof. Cela gramatika esperanta ma jen sestnact zakladnich pravidel a da se vysvetlit na jedine strance (napr. u sloves je pouze sest koncovek: inf. -i, prit. -as, min. -is, bud. -os, podmin. -us, rozkaz. -u; osoby se rozlisuji zajmeny). Neexistuji zadne vyjimky. Slovni zasoba byla prevzata z romanskych a castecne z germanskych jazyku a je snadno srozumitelna kazdemu, kdo nektery z nich zna. Esperantu rozumi snadno romanske narody, hure Germani, jeste mene Slovane a napr. Asiatum je nesrozumitelne. Jedna se tedy dosti o eurocentricky umely jazyk. V esperantu vychazeji casopisy i knihy, konaji se konference o vyznamu tohoto jazyka a zastitu nad nim prevzalo i UNESCO.

Byly vytvoreny i jine umele jazyky: ido (uprava esperanta z r. 1907), inerlingva (na bazi latiny), okcidental (1922), novial (1928), IALA (International Auxiliary Language Association of New York).

Vznikaji i vseslovanske jazyky. Slovio vytvoril Mark Hucko a je to umely jazyk vznikly ze stavajicich slovanskych jazyku, psany je latinkou. Doplnenim staroslovenstiny (prvniho spisovneho jazyka Slovanu) o dnesni terminy a upravou vznika slovenscina. Muze byt psana latinkou, azbukou, cyrilici i glagolici. Tvori ji Stefan Pilat (FF UK) a kolektiv.

Vetsina umelych jazyku je jednoducha a proto se snadno uci. Jejich jednoduchost je zaroven i nevyhodou, protoze se napr. obtizneji vyjadruji vedecke problemy a i krasna literatura trpi jednoduchosti techto jazyku, pokulhava diplomaticke a obchodni sdeleni.

Umely jazyk nepodleha vyvoji, zacal by se vyvijet jen v pripade, ze by jim mluvila nejaka komunita. Pak by ostatne byl za nejaky cas pozmenen natolik, ze by mu ostatni clenove uzivajici jazyk, vznikly tez z jeho zakladu, nerozumeli. Tak jako tomu bylo napr. u latiny, ktera se rozruznila v nekolik romanskych jazyku.

Nechybeji i snahy vytvorit takove umele jazyky, kterymi by bylo mozno se dorozumet s mimozemstany.

Mezi umele jazyky patri i programovaci jazyky. Jsou mnohdy na bazi anglictiny a slouzi prevazne k programovani pro specialni ucel. Prevadeji algoritmy do takove podoby, ktere pocitac rozumi. Jsou to napr. jazyky: Algol-60 (doplnena verze Algol-68 z r. 1968), Basic, C++, Cobol, Fortran, Jawa, PL/I, Troll aj.